Před pár týdny vyhasl život legendy a spoluzakladatele Kraftwerk. Kdo byl tajemný muž jménem Florian Schneider?
Před třemi týdny zaznamenal hudební svět velkou ztrátu, přišel totiž o spolustvořitele elektronického žánru hudby, Floriana Schneidera. I když se tato zpráva dostala do médií s velkým zpožděním, považuji za svou morální povinnost shrnout a připomenout, kdo tedy vlastně byl ten tajemný pán v obleku a kravatě, zvukový chemik stojící u pultíku se syntezátory, kterému se dodnes klaní ty největší legendy všech hudebních proudů.
zdroj: www.theguardian.com
Florian Schneider se narodil 7. dubna 1947 do rodiny významného poválečného německého architekta. Už do kolébky mu tedy byl vložen cit pro estetiku, umění, a to i navzdory tehdejší poválečné době, která rozhodně ideální komfort pro tvorbu nepřinášela. Nikdy se netajil tím, že ho zcela zásadně ovlivnila škola Bauhausu, která u něj způsobila obdiv ke strikci, strohosti, minimalismu a funkčnosti. Je třeba si uvědomit, že vyrůstal opravdu bezprostředně po konci 2. Světové války, ze které se Německo zotavovalo. Národ tehdy hledal svou identitu, snažil se zavrhnout svou starou tvář, hledal nové hodnoty, ke kterým by mohl přilnout. Při zotavování se z krize přicházelo nevyhnutelné poznávání prvních technologických výdobytků moderní doby a jejich implementace do běžného života. Toto vše mladého Floriana poznamenalo. Východisko z této situace viděl v hudbě. A tak se na konci 60. let seznámil s Ralfem Hütterem na konzervatoři v Düsseldorfu při jedné z hodin improvizovaného jazzu. Společně se pak podíleli na projektu Organisation, což bylo uskupení instrumentalistů nadšených pro experimentální přístupy v hudbě a můžeme ho považovat jako za předchůdce pozdější formace Kraftwerk.
zdroj: www.theguardian.com
Studio jako laboratoř zvukových chemiků
Ralfa i Floriana však mnohem více než hra na klasické nástroje fascinovalo použití modulárních syntezátorů jako hudebních nástrojů. S obdivem tehdy sledovali veškerou tvorbu Stockhausena, který jejich budoucí tvorbu silně ovlivnil. Studio si pak představovali jako laboratoř, kde budou podle přesných vzorců vytvářet své hudební elektro sloučeniny a deriváty. Tak se tedy stalo. Tito dva pánové založili studio s názvem Kling Klang. Jeho název přenesli ze svého již druhého alba Kraftwerk 2. Dá se říct, že do roku 1973 stvořili takto celkem 3 desky, Kraftwerk, Kraftwerk 2 a Ralf und Florian. Šlo ještě stále o čisté instrumentály, kde dominovaly klasické hudební nástroje a k úpravám zvuku docházelo až v post produkci. Teprve na albu Ralf und Florian nechali vyniknout syntezátory, dokonce zde poprvé za svou tvorbu použili i vocoder.
zdroj: www.theguardian.com
Autobahn 1974
Zde můžeme konečně hovořit o plnohodnotném albu, na kterém je zaznamenán onen specifický zvuk, který Kraftwerk definoval po zbytek jejich tvorby. Ralf a Florian tehdy zainvestovali nemalé množství peněz do vybavení studia a pořízení nových nástrojů jako byl Minimoog ARP Odyssey, EMS Synthi AKS, vlastnoručně vyrobené perkusy či vibrafon. Zde se k nim připojují také další dva stabilní členové a zvukoví vědátoři Wolfgang Flür a Karl Bartos, které však počátkem let devadesátých nahradili Fritz Hilpert a Henning Schmitz. Nejenže si tehdy spoustu nástrojů opravdu ručně vyráběli, vytvářeli tím i zcela nový zvuk, který se rozvinul v kompletně nový žánr. Proto se z nich stal celosvětový pojem s vlivem srovnatelným a možná větším než v případě Beatles.
zdroj: www.theguardian.com
„Já jsem já, Ralf je Ralf. Kraftwerk je vozidlem našich nápadů.“
Kraftwerk elektro zvuk vlastnoručně vytvořili, nebyl to derivát už vzniklého žánru, nějaká odnož, nic takového svět nikdy nepoznal a neslyšel! Zároveň se do jejich hudby promítlo vše, co zažili, jací skutečně byli, otiskli v ní své životy. Ona programovost, strohost a repetitivnost melodií, podobná té v popu, nebyla jen výstřelkem jejich alterega, bylo to dokonalé zrcadlo jejich každodenního života! Hudba pro ně byla laboratorní vědou, nikdy nebylo jejich přáním mít vliv na světový hudební průmysl nebo platit za nezřízené bohémy, kteří se snaží otevřít jednu bránu vědomí za druhou. I proto jsou rozhovory se všemi vzácnější než vzácné a myslím, že nebudu lhát, že jich za celou svou kariéru poskytli tolik, že bychom je napočítali na prstech jedné ruky. I navzdory tomu se svým opravdu prvním albem Autobahn sklízeli světový úspěch a začali inspirovat a ovlivňovat interprety napříč světem a žánry, jako první to byl David Bowie, který tehdy dokonce svou skladbou V2-Schneider vzdal úctu právě Florianovi.
zdroj: www.theguardian.com
Robot pop
Pro jejich tvorbu se zažil pojem robot pop. Šlo o opakování jednoduchých melodií reflektujících všednost, jejich krátké texty opisovaly denní rutiny, prosté procesy, stejně jako právě vnímání vlivu technologií na život každého člověka. Je z nich cítit úžas nad moderní elektronikou, novými přístroji, stejně jako možné obavy z tak rychlého pokroku a stylizování se do role člověka – stroje. Ve skladbě Computer Love z alba Computer World dokonce zpívají o dvou osamělých duších, jak si přes počítač domlouvají rendez-vous. Ale prosím pěkně v roce 1981!!! Tedy ještě mnohem dříve před tím, než vznikl internet…
zdroj: www.theguardian.com
Elektrická káva a poslední studiová etapa – Tour de France
Žánr, který vytvořili, si pomalu podmanil svět a vydobyl si své nezastupitelné postavení vedle rocku, popu a podobně. Albem Techno Pop z roku 1986 se uzavírá poslední etapa klasického zvuku Kraftwerk, kterou úplně zakončili soundtrackem k Tour de France v roce 2003, tedy i posledním studiovým albem. Několik let poté (2008) ohlásil svůj poklidný odchod z dojíždějícího pelotonu právě Florian. Ralf Hütter v jednom rozhovoru uvedl, že to bylo jen logickým vyústěním jeho již delšího nesouznění s ostatními zvukovými vědci a stále častějšími živými vystoupeními, které neměl příliš v oblibě. Naposledy zanechal Florian svůj hudební odkaz ve skladbě Stop Plastic Pollution z roku 2015, čímž veřejně vystoupil proti znečišťování oceánů.
zdroj: www.theguardian.com
Florian Schneider – humanoidní sekvencer
Spolu s Ralfem vytvořili kult. Ten, kdo poslouchá jakýkoliv současný zvuk, by měl aspoň povrchně znát pojem Kraftwerk, protože s pravděpodobností limitně se blížící nekonečnu je tento zvuk inspirován právě tóny syntezátorů z laboratoře Kling Klang. Jak daleký je jejich dosah do vod ostatních žánrů za celou historii skupiny, není úplně snadno zmapovatelné, nicméně fakt, že se jimi ve svém zvuku inspirovali a vzdali jim hold i domácí PSH, snad hovoří za vše…
Už jako dítě v kočárku jsem se nechal unášet přítomností Dopplerova efektu ve skladbě Trans Europe Express a v roce 2015 se s blikající kravatou postavil na ta nejlepší místa ve Forum Karlín na jejich epochálním koncertu v Praze. Kraftwerk je pro mne v životě něčím posvátným, co nepřestanu nikdy obdivovat, proto mne Florianův odchod z našeho světa takto zasáhl, jejich odkaz však s námi zůstane už na věky.