Scorn aka Pokoj25

Pokoj25: V textech mě inspiruje hrabalovské pábitelství i rapový primitivismus

Kdo dneska tvoří tuzemský alternativní rap a jak se liší jejich pohledy na žánry? Máme pro vás premiérový díl série rozhovorů s talentovanými rappery a producenty. Jako první dostal slovo pražský umělec, kterého můžete znát pod pseudonymy Scorn a Pokoj25.

11. březen 2020 10:19:44

Producent Scorn za sebou má spolupráci s předními jmény naší současné alt-rapové scény, jako jsou Hošty, SEBE, Gambrz Reprs nebo Hyenxxx. Loni jako Pokoj25 začal i rapovat a vydal výborné (a v rámci žánru i úspěšné) album Noční hudba. Jak umělec tvoří beaty a píše texty?

Kdo je vlastně Scorn a kdo zase Pokoj25?
Scorn je můj pseudonym pro dělání beatů, který mám už z dob, kdy jsem s produkcí před zhruba 5 lety začínal. Dřív jsem dělal spíš tvrdší věci a ty si žádaly výrazný podpis, co bude dobře znít a případně by mohl fungovat i v rámci zahraničních spoluprací. Později přišlo období, kdy jsem se z močálů temných disonancí přebrodil do laguny hipísácké pohádkové psychedelie. Tehdy jsem začal Scorna komolit na různý Scorniště a Scorniska, aby to neznělo tak tvrdě, ale ten základ tam pořád byl.

Pak jsi ale začal psát i vlastní texty.
Přesně tak, tehdy mi přišlo, že svojí povahou se Scornem úplně neladí. Hledal jsem český pseudonym, který by obsahově i esteticky šel ruku v ruce s mou hudbou, a mimo to jsem chtěl trochu utéct nevděčné škatulce rapujícího producenta. Co všechno může Pokoj25 symbolizovat už nechám na posluchači, ale těch interpretací je určitě víc. Prozradím jen, že prvotní nápad mi vnuknul David Lynch. Pokoj25 je tedy název projektu, který zaštiťuje všechny mé písničky, ke kterým jsem psal i texty, Scorn dělal pouze beaty.

Na tvou hudbu nejvíc reagují fanoušci hip hopu, i když ona sama úplně tradičním hip hopem není. Dá se vlastně tvá hudba žánrově nějak zasadit?
Pro mě byl vždycky klíčový spíš obsah a tu formu mu většinou podřizuji, což vede k tomu, že je ve výsledku směsí více žánrů, která se navíc s časem různě proměňuje. Já moc neumím zpívat (jestli vůbec) a rytmizovaná deklamace, různé pokřiky a vlastně asi všechny vokální projevy, které náleží rapu, mi jsou velmi blízké, a navíc lépe spadají do mých intonačních možností. Hromadné skandování různých slovních obrazů a hesel, ve kterých má člověk schované svoje často velmi osobní niterné zpovědi, může být téměř duchovním zážitkem. Proto mám rap tak rád. Škatulka rap mi pro mou hudbu přijde určitě nejvhodnější a podle libosti by se pak dala ještě obohatit nějakým hezkým přívlastkem – alternative, poetic, artsy, urban, underground, bedroom, lo-fi. Jako známka odklonu od žánrových kolejí.

Nese tvá tvorba nějaké zásadní a přiznané vlivy? Bereš inspiraci hlavně v pokoji?
Já mám pocit, že ty hudebně praktické vlivy si nesu všechny automaticky někde kousek pod povrchem. Nechci říkat úplně v podvědomí, protože samozřejmě různě vyplouvají, ale snažím se z nich nevycházet přímo, nýbrž je analyzovat a rozkládat na základní stavební kameny nebo slovní zásobu, pomocí které pak definuju vlastní hudební světy. Jmenovat konkrétní hudebníky by tudíž asi nebylo ani tolik určující. Největší inspirací a určitým motorem tvorby jsou pak samozřejmě emoce. Ty můžou být vyvolané buď mým vlastním autentickým zážitkem a nebo třeba filmem, knížkou případně jiným uměleckým dílem. Od mala mě fascinovaly komplexní příběhy, potažmo celá umělecká universa, která někdo vytvořil proto, aby do nich mohl někdo jiný utíkat a realizovat si v nich vlastní potřeby, ať už estetické, emoční, duchovní nebo třeba jen zábavné. Sám jsem chtěl vždycky něco takového dokázat zprostředkovat někomu jinému a v určitou chvíli jsem si to vybral jako své hlavní životní poslání. Hudba je momentálně nejvhodnější formou, ale byly i doby, kdy jsem uvažoval například o vývoji počítačových her a psaní knížek. Svůj styl psaní hledám především ve všedním životě. Dále je mi blízké lehce zasněné hrabalovské pábitelství s dávkou dětské naivity, poetika undergroundové literatury, ale i jistý rapový primitivismus.

Jak vnímáš Scorna a Pokoj25 v kontextu současného českého alt-rapu? Scéna sice není veliká, ale podle mě na ní i tak zastáváš významnou pozici.
Já jsem rád někde na okraji, tichý pozorovatel, outsider z volby. A nějak tak vnímám i svůj Pokoj25 v rámci hudební scény. Zároveň si tady ale všímám spousty spřízněných umělců, ať už těch z mého okruhu, nebo těch, se kterými jen sdílím určité hodnoty nebo přístup k tvorbě. Vždycky mám radost, když se lidé dokáží sjednotit ve jménu společného záměru. I přesto, že v rámci samotného kreativního procesu jsem spíš samotář. Tvoří se tu pak různé mikroscény, vznikají zajímavé spolupráce, pořádají se společné koncerty, funguje zde bratrská i nebratrská rivalita a všechny tyto prvky jsou důležité pro zdravý rozkvět a vývoj hudební scény.

Kde se dá pokoj25 navštívit naživo a co teď připravuješ?
Momentálně organizuju sérii koncertů 1001 BARS Night, kde byly, a ještě budou k vidění vždy vybraní jedinci pražského rapového podhoubí. Vždy jde o velký hromadný set, kde se různě střídáme a doplňujeme. Co se týče tvorby, tak momentálně dělám na projektu pro Pokoj25, který by měl rozsahem odpovídat Noční hudbě, takže opět kratší album nebo EP. Prozradím, že se chystá i něco s mojí kapelou SEBE, ale konkrétní detaily zatím odhalovat nebudu.