Nadechněte se! Nolanův TENET bude filmový palindrom
Svůj 11. film už teď režisér Christopher Nolan považuje za svůj vůbec nejambicióznější. Špionážní thriller TENƎT v hlavní roli s Johnem Davidem Washingtonem vypráví o sofistikované metodě, jak předejít 3. světové válce. Multižánrový kolos natáčel od května 2019 v 7 zemích světa. Čas do premiéry u nás vyprší 16. července 2020.
Přečtěte si 5 krátkých kapitol, v nichž rozebíráme formální i obsahovou architekturu filmu včetně jeho (ne)originálních marketingových zásahů. Jako soundtrack prosím zvolte tepající Zimmerovu Mombasu.
Palindrom jako princip
Christopher Nolan je mistr v roztáčení vašich mozkových závitů. Miluje komplikované přiběhové skládačky, od víceúrovňových vyprávění přes nespolehlivé vypravěče až po důmyslné hry s časem a prostorem. Svůj celovečerní debut, schizofrenní thriller Memento (2000), se ostatně rozhodl odvyprávět pozpátku, strukturu iluzionistického souboje The Prestige (Dokonalý trik, 2006) pro změnu vystavěl jako vrstevnatý kouzelnický trik, mindfuck Inception (2010) zkonstruoval jako budovu o několika snových patrech a strhující válečný sprint Dunkirk (2017) rozdělil do tří časově rozdílných ůhlů pohledu – totiž na zemi (jeden týden), moře (jeden den) a nebe (jedna hodina).
A teď TENƎT (ano, zkuste to přečíst pozpátku), pravděpodobně Nolanův první filmový palindrom. Palindromos v řečtině znamená “běžící pozpátku” a označuje slovo, větu, číslo nebo skladbu (např. sekvenci DNA), které můžete číst v libovolném směru, zprava doleva i zleva doprava, aniž byste likvidovali jejich význam. Stačí říct mj. oko, krk nebo radar. A mimochodem, sestra Wiki hlásí, že nejdelší palindromická věta obsahuje 17 826 slov.
Od prosince 2019, kdy Warner Bros položili základní stavební kámen pro první regulérní trailer k TENƎTU (v češtině tedy zásada nebo princip), přišel očekávaný boom fanouškovských analýz, důvtipných pitev, racionálních i psychedelických konspiračních teorií. O tom, že film může mít stejný začátek i konec. O tom, že budeme sledovat dvě příběhové linie, z nichž každá poběží opačným směřem (a přece se nakonec potkají) i o tom, že TENƎT je ve skutečnosti přímým nebo alespoň spirituálním pokračováním Inception. Pravda je stále někde tam venku. A váš totem se pořád točí.
Cihla po cihle, záběr po záběru
Hudba kope jako proud noční megapole, loga filmových studií mizí a napětí zvyšuje typicky nolanovský opening shot. Kamerový let nejprve odhalí indickou Mumbai ponořenou do zdánlivého spánku a směřuje dál, rovnou k jednomu z dějově klíčových mrakodrapů. Už jen trailer i v prosinci zveřejněná IMAX sekvence potvrzují, že Nolan se ani v případě svého palindromického špionážního thrilleru nevzdává své životní lásky k architektuře.
“Jediná práce, která mě vždy láká stejně jako filmová režie, je architektura. Zajímají mě podobnosti a analogie, které se vztahují na způsob našeho vnímání trojrozměrného prostoru vytvořeného architektem a které se orientují na zbůsob, jakým my, diváci v kině, vnímáme filmový příběh, jenž utváří trojrozměrnou realitu, ovšem prostřednictvím dvojrozměrného média, sestaveného záběr po záběru. Přijde mi fascinující, že architektura obsahuje formu narace, že skrze ni architekti mohou vyprávět příběhy,” přibližuje v jednom ze starších hovorů pro magazín WIRED své osobní zaujetí jeden z největších filmových architektů 21. století.
TENƎT natáčel tradičně po boku své ženy, producentky Emmy Thomas, v 7 zemích světa, od USA, Velké Británie přes Norsko, Dánsko, Estonsko až po Itálii a zmiňovanou Indii. V estonském Tallinu využil tamější opomíjenou chloubu brutalismu – kulturní areál Linnahall (v době konání moskevských olympijských her v roce 1980 ještě pod názvem Palác kultury a sportu V.I. Lenina), který se v podobě monumentální železobetonové struktury plazí z pevniny do moře. To pravé architektonické nebe mu ovšem poskytlo zejména Oslo. Jeho štáb obsadil luxusní předměstí Tjuvholmen i střechu minimalistického operního domu, jehož na moři projektovalo prestižní architektonické studio Snöhetta. Skutečná námořnická epika musela ovšem přijít až ve chvíli, kdy se Nolanův štáb vydal kličkovat mezi 72 turbín posetých v Baltském moři, tedy přímo do fascinujícího prostředí větrné elektrárny Nysted.
Mrakodrápy marketingu
Budova norské národní opery a baletu svou roli sehrává i na cool plakátu k filmu, rozseknutém na dvě poloviny. V obou případech sledujeme Johna Davida Washingtona kráčejícího venkovním areálem této puristické železo-betonové ikony. Kompozice a styl výtvoru od reklamní agentury BOND jsou totožné, na jaké jsme si u plakátových kampaní k “nolanovkám” zvykli prakticky již od The Dark Knighta a především Inception (za nimi stály primárně Ignition nebo LA). V drtivé většině případů v jejich centru postává ústřední postava v padnoucím obleku (mnohdy otočena zády k divákům), hrdě hledící vstříc mohutným stavbám, buď hořícím metropolitním mrakodrapům nebo bortícím se urbanistickým strukturám, rulujícím se do spirál jako gigantické architektonické koberce.
Spektakulárnost dané scény samozřejmě vždy stvrzuje razantní claim – jednou třeba legendární Welcome To A World Without Rules (The Dark Knight), podruhé Your Mind is the Scene of the Crime nebo The Dream is Real (obojí Inception), a nyní zase varovný Time Runs Out, který by se ostatně skvěle hodil i pro Dunkirk.
Opakující se (protože jednoduché a stále funkční) atributy hledáme a nacházíme i v případě teaserů, z nichž k TENƎTU logicky nejvíce pasuje ten, jenž ve velkém stylu v roce 2010 odhaloval vůbec první pohledy do mysli jako sféry zločinu. Teaser pro Inception je zkrátka čistá práce založená na několika zlověstných záběrech z filmu, animaci městské architektury, ocelově stříbrném fontu a lehce mysteriózní jinakosti podpořené burácivým hudebním motivem – tedy na nesmrtelné kombinaci, která se mnohdy doslova kopíruje do dnešních dnů. Stále čtete pozorně?
Citace jako závěr
Ne, žádný z těchto odstavců nelze číst pozpátku a žádná věta tu není palindromická. Přesto se ale, jak už to tak u Nolana bývá, vrátíme na začátek a zakončíme to celé jeho vlastním výrokem, prakticky jediným, který ke svému novému filmu (pro časopis Enterteinment Weekly) dosud poskytl: “Do příběhu TENƎTU sice naskočíme z pozice špionážního filmu, ale následně se dostáváme na nejrůznější místa a svěžím způsobem propojujeme hned několik žánrů. Moje žena a producentka Emma a já jsme sice už v minulosti dali dohromady několik velkorozpočtových produkcí, ale tahle je dosud největší, alespoň v měřítku mezinárodního dosahu. Točili jsme po celém světě, v sedmi zemích, s masivním štábem a obrovskými sety. Bezpochyby je to ten nejambicióznější film, jaký jsme kdy udělali,” uzavírá padesátiletý režisér, jenž od britské královské rodiny nedávno obdržel titul Commander of the Most Excellent Order of the British Empire za mimořádný přínos kinematografii.
Věděli jste, že…
• Po válečném Dunkirku je TENƎT druhým snímkem, který Christopher Nolan natočil společně s kameramanem Hoyte van Hoytemou (na IMAX kamery + 70mm film) a zároveň úplně prvním (po šesti nadupaných setkáních s Hansem Zimmerem), na němž spolupracuje se švédským skladatelem Ludwigem Göranssonem, držitelem Oscara, Zlatého glóbu i Grammy za soundtrack k marvelovce Black Panther.
• Jde o Nolanův druhý nejdražší film. Zatímco ale The Dark Knight Rises přišel na 230-250 milionů dolarů, TENƎT stál „pouhých“ 205 milionů dolarů. Pro srovnání: rozpočet Inception vyšel na 160 milionů dolarů. I z těchto důvodů Nolan patří mezi nejúspornější a ekonomicky nejefektivnější současné tvůrce. Na prvním místě je u něho ultimátní funkcionalismus (forma i obsah musí vždy následovat funkci a funkčnost), a to ve všech filmových složkách.
• Neúprosnou točbu hodinových ručiček můžete (po uzavření traileru) sledovat právě teď na tenetmovie.net
• V tomto článku se palindrom TENƎT vyskytuje přesně 12krát, včetně této věty.