Když starej čert vystrčí rohy. Natočil Eminem jedno z alb desetiletí?

Koncem minulého roku jsem se snažil registrovat snad veškeré hiphopové novinky, které po světě vyšly. Kdyby vyšlo Music to Be Murdered By o měsíc dřív, rozhodně bych nahrávku zařadil mezi nejlepší alba desetiletí.

Co zásadního na něm shledávám? Začal bych obalem a názvem. Člověk bez znalostí jemných popkulturních referencí za posledních 70 let nejspíš nepostřehne, že se jedná o poctu obalu k desce skladatele filmové hudby Jeffa Alexandera z roku 1958, kde se mimo dobových hitů objevuje také slavná televizní znělka Alfreda Hitchcocka.

Eminem a Alfred Hitchcock.

Instrumentálně deska začíná trochu klidněji. V průběhu písně však zaujme, že Eminemův hlas navzdory trochu staršímu zvuku úvodního tracku je až vitálně nadčasový. Druhá skladba Unaccommodating, ke které přizval na hostování brooklynskou rapperku Young M.A, dokládá, že Music to Be Murdered By je totálně dobovým produktem v tom nejlepším slova smyslu.

Reprezentuje všechno dobré, co se v komerčním hip hopu za posledních deset let událo, a zároveň připomíná předností z celé třicetileté éry před tím. Už v druhé písni Eminem jasně deklaruje, kdo má nejpřesnější, neostřejší a nejrychlejší jazyk na světě.

Témata jsou tady temná a zneklidňující. Texty si s korektností moderní doby rozhodně rukou netřesou, spíš naopak – házejí jí rukavici v bojovém gestu. „Modli se, ať spatříš zítřek, chlapečku, něco se naučíš,“ otevírá rapper White Gold track You Gon’ Learn. Stejně jako v závěru alba tady hostuje taky Royce da 5’9".

Ano, narazíme i na společný hit s Edem Sheeranem, se kterým už dřív pár kolaborací natočil. Opět to patří do klasické eminemovské vize – trochu undergroundu, trochu popového mainstreamu. Tedy to, co tak nějak dělal vždycky, když na své desky, plné zneklidňujících obrazů sociálně vyloučeného předměstí, zval Rihanu, Pink a další typicky středoproudé tvůrce. Podobným příkladem je i píseň Leaving Heaven, nahraná v kolaboraci se Skylar Grey.

Asi největším tahákem je banger Godzilla, který je kolaborací s nedávno zesnulým rapperem jménem Juice WRLD. Tady se potkávají přístupy, které od sebe dělí desetiletí. Motiv je jasný – prostě někdy polkneš lahev k snídani, zapomeneš si vzít prometazin na neklid a necháš svoje ADHD několik následujících hodin řídit monster truck – stává se z tebe japonská mytická příšera Godzilla.

V závěru písně se Eminemova flow zrychluje natolik, že připomíná kulomet. Mám za to, že rychleji se ani rapovat nedá. Přesto to není jen přehlídka rekordmanů v rychlém mluvení, ale vtipně vypointovaná pasáž, která mimo drsně vtipnou slovní lavinu přináší další reference, třeba na wrestlingovou organizaci WWE.

Eminem během vystoupení na Oscarech 2020.

Je veliká škoda, že se Juice WRLD, pro něhož byl Eminem životní vzor, nedožil vydání tohoto dokonalého hitu. K hodnocení celkové nálady produktu se opět hodí použít slovo „kombinace“, protože je to náladový kompilát naturalistické drsnosti, hard-boiled detektivky, osobní zpovědi a světa narušených mladých.

Music to Be Murdered By je pro hiphopový svět opravdovým zjevením a se vší svojí drsnou estetikou, která na posluchače křičí už z krvavého obalu, je mementem, že starej čert jednou za čas vystrčí rohy. A to pořádně.