Slunce v úplňku. Kredit: Lubomír Typlt

Dnes je slunce v úplňku. WWW Neurobeat úvadějí klip na hraně psychedelie a šílenství

„Zapálíme slunce uprostřed noci, abychom si na vás lépe posvítili,“ rapuje Sifon v tracku Slunce v úplňku. Ke skladbě od WWW Neurobeat dnes vyšel nový animovaný videoklip, který vychází z obrazů Lubomíra Typlta, s nímž vám přinášíme rozhovor.

Skladba Slunce v úplňku je poslední položkou tracklistu předloňské desky Neutopíš se dvakrát v téže řece, za kterou WWW Neurobeat získali mimo jiné nominaci na hudební cenu Apollo. Nový animovaná videoklip si můžete pustit už nyní na oficiálním YouTube kanále labelu BiggBoss.

„Byl to takový výlet do světa, který je trochu šílený a znepokojivý, ať už samotnými výjevy nebo svou barevností. Ale zároveň je tam všudypřítomné tajemství a příběh, který si každý může domýšlet po svém,“ říká Jan Kottman, který se postaral o animaci nové videoklipu a na chvíli tak vstoupil do imaginárního světa figurálních scén Lubomíra Typlta. S Lubomírem, který jse autorem obrazů i textu, jsme mluvili o tvorbě klipu a dalších plánech WWW Neurobeat.


WWW Neurobeat. Zdroj: BiggBoss

Jak dlouho se připravoval nový videoklip ke skladbě Slunce v úplňku?
Klip vznikal asi tři měsíce. První nápad ho vytvořit přišel v listopadu 2019, kdy jsem s Lenou Beleke pracoval na přípravě podkladů ke knize mých prací na papíře, která se bude jmenovat Vrstevnice křiku. Text ke knize napsal PhDr. Karel Srp. Kniha by měla vyjít asi v létě tohoto roku. Přípravě takovéto publikace předchází úmorná archivní práce, kdy se musí utřídit veškeré podklady a vybrat z temper, kterých je již doposud více než 700, ty klíčové práce, které se pak budou publikovat. Kniha bude mapovat dvacet let mojí práce v mediu malby temperou na papíře. Tato složka mojí práce byla doposud ve stínu mých obrazů v technice olejomalby. Je ale nedílnou součástí mého výrazu a dostane se jí v knižní podobě kritického zhodnocení. Všechny tempery na papíře mám nafocené a to mě dovedlo k myšlence, že bychom mohli zkusit vytvořit klip pro WWW Neurobeat, který by byl animovaný. Už jsme takto ve spolupráci s Davidem Vrbíkem udělali dva 3D Tikající muž a Anatomie.

Kdo se tedy na jeho tvorbě podílel?
Tento typ práce vyžadoval jiný přístup, než 3D animace. Náš kamarád Jan Kottman ze studia Enteron, má s takovouto prací zkušenosti a tak jsme ho s Lenou a Ondřejem oslovili, zda by měl chuť s námi na takovémto projektu spolupracovat. S Lenou jsme vymysleli základní osu klipu a s Honzou jsme pak vymýšleli, jak by animace ve své podstatě statických temper mohla vypadat. Honza přišel s výborným řešením, kdy se kolem figur hýbe prostor a postavy jsou nehybné. Jednou ze spojnic klipu je, že se dívkám na obraze vlní vlasy. To je hodně psychedelické. Ondřej pak pomohl se střihem a konzultací, jelikož studoval FAMU – Filmovou a televizní fakultu AMU.

Jak klíčovou roli pro vás u WWW Neurobeat tvoří propojení hudby s vizuální stránkou?
Já a Ondřej Anděra jsme spolužáci z Hollarky v Praze. Výtvarné umění jsme oba dva studovali a hraje pro nás významnou roli i při skládání skladeb pro vévéčka. Já často při práci na textech a hudbě pro WWW vycházím z principů výstavby obrazu. Ač to možná zní nadneseně, jsou tam podobné způsoby kompozice, gradace a volby námětu.

Slunce v úplňku je závěrečný track předloňského alba Neutopíš se dvakrát v téže řece. Chystáte ještě další klipy pro skladby z této desky?
Ano, je to poslední skladbou na albu a má širokou možnost výkladu. To je pro animaci přímo ideální situace. Určitě bychom chtěli udělat ještě jeden podobný animovaný klip. Myslím, že první pokus se vydařil. Všichni jsme se sehráli a teď jsme sami napnuti, co dalšího společně vytvoříme.

Co teď vlastně chystají WWW? Pracujete na nové nahrávce?
WWW nikdy nespí. Máme nové texty, Ondřej novou hudbu, ale necháváme si čas na to, aby se to vše ideálně potkalo. Poslední desku jsme celou nahráli u mně v atelieru. Zpětně viděno to bylo moc dobré období. Do desky jsme se hodně ponořili a myslím, že se toho všimli i fanoušci WWW Neurobeat. Podařil se nám další krok jiným směrem, než na který jsou už u nás zvyklí.