Rozporuplná ikona. Novou videohru Terminator: Resistance lidi milují i zatracují
Málokdy se stane, aby se názory recenzentů a hráčů tak lišily. Hra Terminator: Resistance sbírá od začátku recenze pohybující se od vlažných až po lehký nadprůměr, fanoušci ovšem na různých serverech i digitálních obchodech udělují hodnocení od 80% výš. Jak je to možné?
Terminator: Resistance měla od začátku těžkou pozici. Vyšla totiž ve stejné době, kdy na trh s pompou naklusaly hry Death Stranding a Star Wars Jedi: Fallen Order, což byla dvojice titulů, které si mediální prostor uzmuly víceméně pro sebe a zbylé hry paběrkovaly v jejich stínu. Resistance nepomohlo ani načasování s šestým filmovým Terminátorem, který šel tou dobou do kin, protože se mluvilo hlavně o (ne)kvalitách filmu a budoucnosti celé značky a dílčímu marketingu už se věnovala pramalá pozornost.
Doba vydání je ovšem to jediné, co mají film a hra společné, jinak si jdou svou cestou. Resistance se odehrává v blízké budoucnosti známé z prvních dvou filmů: americká města pustoší jednotky SKYNETu a lidem nezbylo, než se schovat do podzemních a odlehlých skrýší a o své přežití vést gerilovou válku. Vy se ocitnete v kůži řadového vojáka, jehož jednotka byla během bojů ve městě Pasadena rozprášena a on se vydá na dlouhou cestu, aby se připojil zpátky k Odboji operujícímu na druhém konci USA. Jenže brzy zjistí, že po něm jde SKYNET coby po jednom z prioritních cílů a nezbývá než zjistit, proč se tak děje…
V recenzích to hra Terminator: Resistance schytala dost. Hlavně kvůli zastaralé technické stránce a já s tím musím souhlasit, postavy vypadají jen o něco lépe než v patnáct let staré hře Half-Life 2 a mapy vypadají jak z předchozí generace konzolí. A to hra používá Unreal Engine 4! Dále bojuje třeba s tristní umělou inteligencí i několika spornými obsahovými prvky. Například erotické scény tu připomínají laciné VR soft porno a v pozdější fázi váš hrdina kosí jednoho terminátora za druhým, často několik najednou, což absolutně převrací ducha celé značky, protože najednou jste vy tím „strojem na zabíjení“.
Tak proč jsou hráči tak nadšení? Odpověď je jednoduchá: fanservis. Terminátoří fenomén už roky trpí naprosto zoufalou úrovní videoherních adaptací, které se navíc v poslední době ještě rozmělnily do mobilních ptákovin. Resistance konečně přináší oživení, příběhově rozumně doplňuje i rozvíjí filmy vystavěný svět a je to prostě Terminátor se vším všudy: jakmile vezmete do ruky poprvé plazmovou pušku, budete se cítit jako John Connor.
Vrcholem hry pro mě byl level odehrávající se v rozbořené nemocnici, kde jste stále jen křehký člověk (a ne pozdější geroj) a s přítomným hlídkujícím terminátorem si to rozdáváte hezky jeden na jednoho jako ve filmech s vědomím, že tu mašinu prostě nemůžete porazit, pouze zastavit a získat tak alespoň trochu času pro své přátele. A když pak procházíte podzemní úkryty odboje navržené přesně tak, jak se objevily v prvním filmu, jste prostě tam. Jste tam a je to skvělý pocit. Korunu tomu všemu nasazuje výtečná hudba, která si nijak nezadá s tou filmovou, ve vypjatých momentech přitápí pod kotlem a ústřední melodie znějící v hlavním menu je podle mě nejlepší terminátoří melodie, jaká kdy byla nahraná.
Nelze se pak divit, že videohra Terminator: Resistance u fanoušků bodovala recenzím navzdory. Není to AAA titul, technické limity na vás koukají z každého rohu. Ale odpovídá tomu i nižší cena. V rámci současných stříleček se na konkurenční tituly ani náhodou nechytá. Ale v rámci terminátořích her je to pravděpodobně nejlepší titul, který vyšel za dlouhé roky. A to hru vyrobilo studio Teyon, které má na kontě Rambo: The Video Game, pravděpodobně nejhorší filmovou videohru dekády. Evidentně na sobě zamakali a příště už možná budou nadšení i recenzenti.