Exkluzivně: Podívejte se na první ukázku z nové BiggBoss knihy Metrovize

Přinášíme exkluzivní ukázku z knihy Metrovize Jana Charváta. Publikaci věnovanou perspektivám a vizualizacím pražského metra vydává nakladatelství a label BiggBoss a stále ji lze předobjednat za zvýhodněnou cenu. Release knihy se uskuteční v neděli 1.prosince od 17.hodin v CAMPu. Ukázková kapitola vás seznámí s Projektem Dráhy “D”, což byl neuskutečněný záměr na výstavbu metra z pozdních 30.let minulého století.

20. listopad 2019 10:22:23

1939 – Projekt Dráhy „D“

Velká otevřená soutěž na řešení pražské dopravy z roku 1932 svého vítěze sice neměla, myšlenka na podzemní dráhu však již pevně zapustila své kořeny. I proto vypracovaly v letech 1937–1938 Elektrické podniky novou koncepci dopravy, která se opírala o vybudování pražské podzemní rychlodráhy, což byla de facto modernizovaná podpovrchová tramvaj. Automobilka Ringhoffer–Tatra a ČKD byly osloveny, aby navrhly vhodný vůz, a 6. června zahájila činnost i nová Projekční kancelář pražské podzemní dráhy se sídlem v Panské ulici, zaměstnanci a úkolem, který zněl jasně: realizovat dvě trasy do roku 1943.

Většina tras měla být hloubená, počítalo se i s přemostěním Nuselského údolí. Hloubené trasy na Starém Městě měly vést dokonce v tunelech nad sebou, stejně jako například procházet ve sklepeních staroměstských domů. Nyní lze pouze spekulovat, co by podobná řešení v praxi způsobila například se statikou domů.

Nakonec bylo ale opět všechno jinak a dráha „D“ měla vskutku jepičí život: po pouhých čtyřech měsících se totiž experti usnesli na tom, že podpovrchová tramvaj je pro Prahu málo a vhodnější bude klasická podzemka. Listopad 1939 tak přinesl rozhodnutí správního výboru hlavního města Prahy, aby s termínem 15. října 1940 byl vypracován i detailní projekt v pojetí klasického metra trasy A z dejvického Vítězného náměstí na Pankrác a generel tras B (Veletrhy–Flora) a C (Palmovka –smíchovské Mozartovo nám.). Tak začíná další kapitola porodních bolestí pražského metra s názvem Projekt M.

Perspektiva vedení podpovrchové tramvaje s řezem v terénu, ukazující vedení tratě pod Václavským náměstím pod Národním muzeem.

Muzeum
Jediná dochovaná vizualizace interiéru stanice podpovrchové tramvaje z projektu Dráhy D z roku 1939 s hrubou představou nástupiště stanice Muzeum. Zajímavostí kresby je zobrazený vlakový semafor a mříže uzamykající přístupy na nástupiště přímo na jejich úrovni. Funkčnost zařízení demonstrují dvě uvězněné stafážové postavy na pravém nástupišti. Autor vizualizace je neznámý.

Náměstí Míru
Jediným signovaným autorem dochovaných vizualizací řešení pražské podpovrchové tramvaje z projektu Dráhy D je architekt Jan Hird Pokorný, syn manažera Škodových závodů, k jehož fascinujícímu životnímu příběhu se dostaneme v následující kapitole věnované Projektu „M“. Pokorného barevný akvarel nadzemního úseku podpovrchové tramvaje přehledně a jasně ukazuje vedení dráhy ve vztahu k okolní zástavbě i navazujícím komunikacím. Právě z náměstí Míru měl vést první podpovrchový úsek trasy A na Staré Město.

Trasa A se ze svého podpovrchového úseku měla vynořit na denní světlo opět na Starém Městě v prostoru Meislovy ulice – přímo u zobrazené Staronové synagogy za Židovskou radnicí. Odsud měla podpovrchová tramvaj překonat Čechův most a za ním se opět vnořit do navazujícího tunelu.

Pod Letnou
Křižovatka a stanice Pod Letnou trasy A pražské podzemní rychlodráhy, datovaná z 5. června 1939. Vozy podzemky zde měly projíždět přes secesní Čechův most a vnořit se do tunelu pod Letnou, který měl být jako jediný na trase zbudován klasickou tunelářskou metodou, protože výškový profil zde neumožňoval povrchové hloubení. Ještě v tomto tunelu se trať měla větvit. Hlavní trasa směřovala v plánech přes dnešní ulici Milady Horákové k Vítěznému náměstí a druhá pak ke Špejcharu a u Belcrediho třídy (dnes Milady Horákové) se měla napojit na povrchovou síť.

Vizualizace Jana Hirda Pokorného ukazuje letenskou stranu Čechova mostu a související dopravní řešení automobilové dopravy spolu s portálem do Letenského tunelu. Naznačené jsou i dvě ze čtyř tři metry vysoké bronzové postavy géniů sochaře Antonína Poppa, držící pozlacené ratolesti. Tento most architekta Jana Kouly je jediným pražským ocelovým obloukovým mostem v Praze a dnes i technickou památkou.

Jiráskovo náměstí
Vizualizace křižovatky na pravém břehu Jiráskova mostu architekta Jana Hirda Pokorného, tehdy zaměstnaného v Projekční kanceláři pražské podzemní dráhy, a datovaná 7. července 1939. Ukazuje nadpovrchové řešení trasy C, která měla vést v přibližném směru dnešní trasy B z Karlova náměstí, z jehož směru vyjížděla souprava rychlodráhy z podzemí. Dále mířila přes Jiráskovo náměstí, Perštýn, Můstek, Prašnou bránu až na Masarykovo nádraží. Zajímavostí studie je i využití Jiráskova mostu pro kolejovou dopravu, stejně jako dominantní umístění tramvajové stanice v předpolí mostu, a také původní zástavby na rohu Rašínova nábřeží a Resslovy ulice. Znázorněný činžovní dům byl na sklonku druhé světové války omylem zničený při americkém bombardování a vzniklá proluka byla opět využita až v letech 1994–1996 pro výstavbu ikonického Tančícího domu Franka Gehryho a Vlada Miluniče.

O knize

Kniha METROVIZE vezme své čtenáře na další pomyslnou vyhlídkovou jízdu pražským podzemím prostřednictvím 200 stran zasvěcených architektonickým perspektivám a vizualizacím stanic pražského metra. Knihu připravil autor oceňované knihy Nádech výdech Jan Charvát a vydává ji nakladatelství BiggBoss 1.prosince. Pomyslná vyhlídková trasa odstartuje ve 30.letech minulého století – tedy v době, kdy vznikaly první konkrétní představy a podrobné plány toho, jak by měla podzemní dráha v hlavním městě vypadat. Cesta časem i podzemím bude pokračovat tak, jak se v Praze metro postupně budovalo, až do blízké budoucnosti chystané trasy D.

METROVIZE má ambici stát se tématicky specifickou kronikou vizualizačních stylů československé a české architektury – od ručních barevných a černobílých perspektiv až po dnešní digitální vizualizace. Výtvarnou stránku knihy má na starosti Jan Matoušek a její grafické řešení se volně odkazuje na orientační systém pražského metra a především vychází přímo z estetiky samotných vizualizací metra. Kniha pracuje s výraznou typografií a kontrastním rytmem černé a bílé, odkazující na střídání tmy a světla během cesty podzemím ale i na ponor do myšlenkového šera při vytváření vize budoucnosti.

Ve speciální předvánoční nabídce nabízíme knihu v předprodejní ceně 395,- po vydání bude v prodeji za 532,- Nebo v balíčku s knihou Metrovagonmash za cenu 780,-

Pokud si knihu předobjednáte, můžete si ji vyzvednout v nakl.BiggBoss od pondělí 2.prosince.

Koncepce knihy a text: Jan Charvát
Grafická úprava: Jan Matoušek
Úprava reprodukcí: Šimon Brzobohatý
Redakce: Dana Štropová, Vladimír 518

Formát: 240 × 180 mm
Počet stran: 200
Jazyk: česky / anglicky
ISBN: 978-80-907383-6-2

© BiggBoss 2019*