Otevřete pokoj25. Je tady další objev českého alternativního rapu
Další výrazná nahrávka tuzemského experimentálního rapu je organická a autentická.
Pražská holešovická tržnice pustne a pomalu spěje ke svému zániku. Mizí relikty devadesátek – stánky s padělaným značkovým oblečením, hladová okna s jídlem na ulici, ale i produkty vděčné na prodej z období mladšího, jako jsou třeba trika s Putinem. Do jejího hutného bezčasí si to přihasil Vojta Scorn s kufrem cédéček a v prostoru Burzy #4 vdechl život nejen své debutové desce. Kolem Vojty Scorna, dvaadvacetiletého studenta skladby na pražské konzervatoři, vždy vířily barvy. Někdy zářivě pastelové, pak zase zašpiněné, s důrazem na omšelé odstíny. Dělal totiž beaty pro Hoštyho, a ten už dávno platí za nejbarevnějšího Dana Nekonečného naší doby.
Se Scornem jsem se seznámil na jednom našem koncertě – klasickém ilegálu pod mostem, který pořádal pan Vála z kapely Vole. Byla to benefice pro lidi bez domova. Policajti tenkrát výjimečně nepřijeli, zato přišel od vedlejšího pilíře bezdomovec a prosil nás, zda to nemůžeme vypnout, protože nemůže spát a bojí se, že až přijedou benga, vyberou i jeho. Scorn tam skákal jako vždycky osm metrů do výšky, o všechno se zajímal a všechno cenil. Od té chvíle ho sleduji a dlouhodobě považuji za jednoho z nejzajímavějších tvůrců v oblasti alternativního rapu v Čechách.
Vždyť už má za sebou “hromady” beatů pro už zmíněného Hoštyho, Stříbrného Rafaela, DBKL, násilníka, Hyenxxx a je autorem hudby na EP Škvár a Šmír úspěšného projektu SEBE. Písně Pohádky tisíce a jedné a Omalovánky, které Vojta vydal na SoundCloudu zhruba před rokem, byly předzvěstí pokoje25.Noční hudba je jemná indie-rocková záležitost s přesahem do hip hopu, zejména v oblasti vokálního přednesu. Scorn dává rafinovaně nahlédnout pod plášť skladeb a umožňuje posluchačům nevšední exkurzi do tajů lo-fi tvůrčích přístupů, které často rozporují s jeho zkušenostmi získanými ve školní lavici pražské konzervatoře.
Skladby Superkrásný, Na UMPRUMku choděj holky a Ofiny mi připadají textově velice silné. “Na UMPRUMku choděj holky / sedávám k prázdnýmu / koukám se do polívky / na svoje vyhlídky” Je skvělé vědět, že ve světě hypebeastů před palládkem existuje takováhle vize a k tomu ji nosí v hlavě dvaadvacetilý kluk.
Scorn se nebojí ukázat upřímnost a tuším, že to je jeho velké plus. “Dneska neumim zůstat / to ta má trhlina / sto tisíc endorfinu / mě furt táhne do jinam / věčně hladovej vír / víno a ofiny”. Vedle projektů SEBE a P/\ST, které letos kralují českému experimentálnímu hip hopu, působí Noční hudba velmi organicky a pro mě je i více autentická.