Slap! Talentovaný YBN Cordae si zaslouží všechnu pozornost rapového světa

YBN Cordae se může stát Mojžíšem pro generaci hip hop semi-páprdů, kteří na časové ose nevěří ničemu bližšímu než Forest Hills Drive, vedoucí je skrze moře debilního rapu ven z omylu. Pojem dvacet-něco starý, komerčně úspěšný rapper totiž třeba konečně nebude nutně znamenat obrázek zfetované chodící omalovánky, která prodává místo nějakého většího společenského zásahu pouze bezstarostnost a srandu s velice krátkým datem spotřeby.

Pět let působící YBN parta, která pod zkratkou ukrývá ztělesnění všeho, co je na dnešním rapu špatně, si Cordaeho vyhlídla na základě společných zájmů o hudbu skrze live chat během hraní GTA. Tuhle dobu prostě musíte milovat. Už z loňského kolektivního mixtapu YBN: The Mixtape bylo jasné, komu z téhle trojhlavé saně v budoucnosti nedojde dech. O tomhle všem ale pořád spousta lidí, která už je na dnešní mládež pomalu alergická, slyšet ještě nechtěla.

Co je ale zajímat mělo, byla Cordaeho odpověď na J Colovo školení pro mladé „1985“, která byla jedinou nenásilnou adekvátní odpovědí jeho generace. Od té doby má, zdá se, tenhle jednadvacetiletý, někdy možná až zbytečně moc vážný floutek plán, jak zmonetizovat nálepku chodícího přemostění dvou generací. Během roku se z výše zmíněného minibeefu stala spolupráce, zdá se tedy, že minimálně něco musí dělat správně.

The Lost Boy není album, které by se navždy zarylo do historie žánru. V žádném případě. Je ale skvělým příslibem dlouhotrvající kariéry, která může mít svoje dva tři momenty. Od výběru hostů přes vysezený čas s producenty až po pečlivé zvažování, které kousky se na desku dostanou a které ne – na tohle všechno Cordae podle svých slov pečlivě dohlíží, což je v době, kdy jeho vrstevníci kolegové dochází do studia pouze nahrát stopu svojí sloky, něco již celkem nevídaného.

YBN Cordae nemá v seznamu témat nic, co by dokázalo tuhle planetu otočit vzhůru nohama, a tak orbituje po klasických klišé oslav nově nabitého bohatství, postavení, které mu to přináší, a uvědomělé vděčnosti. Všeobecně skromně vypichuje na všem vlastně jen to pozitivní. Jeho ruka na papíře ale nepostrádá kromě přirozeného citu pro slovo ani nabiflovanou historii rapu, díky níž se může s jistotou odvolávat, kamkoli se mu zachce. Zvuk podporuje teorii, že tenhle kluk má nejen vkus napříč uplynulými lety, ale i flow, která zní relevantně na čemkoli od trapových bicích přes starý dobrý boom bap až po „.paakovské“ up-beat výmysly.

15 stop, které nebolí, zároveň nezasáhnou bůhví jak hluboko. YBN Cordae si zaslouží všechnu pozornost, která mu je v současnosti i díky letošní třídě nováčků XXL magazínu věnována. Hudbou se sice hrabe se zbrklostí děcka na pískovišti, ale rozhodnutí, která po cestě dělá, působí dost dospěle a trpělivě na to, aby výsledek konečně přehlušil všechno mumlání o tom, kdo našel v písku více jehel.